Historie osady Pikov

V temnu minulosti se zápisy o Pikově nacházejí jen ojediněle a jen málo objasňují dobu před válkou třicetiletou. Zápisy v archivech a deskách zemských připomínají Pikov již ve 13. století. Po svém zakladateli Pychovi byla vesnice pojmenována Pychov, což tehdy znamenalo Pychův dvůr.

Poprvé se písemně připomíná v roce 1291 a poté 1306 (tedy ještě dříve než Borotín). Ves příslušela k hradu Skalice, který stával mezi Sepekovem a Hodušínem a roku 1260 patřil Budivojovi ze Skalice. Po něm drželi panství jeho synové, z nichž první byl Záviš z Falkenštejna (manžel Kunhuty, vdovy po králi Přemyslu Otakarovi II.). Po Závišově popravě náležel Pikov v letech 1291 - 1307 pražským biskupům, kteří ho prodali Rožmberkům. V 15. století tvořila ves součást borotínského panství Malovců, v letech 1537 - 1547 byla „zástavnou“ vesnicí panství táborského. Za účasti v prvním protihabsburském odboji bylo panství i s Pikovem Táboru odebráno. V roce 1552 koupil Pikov od Viléma Barše z Kamenice Prokop Hýlovec z Polkovic, poté se obec znovu dostala do rukou Malovců. V pobělohorských konfiskacích byl Pikov konfiskován Vilému staršímu Malovcovi z Malovic za jeho účast ve stavovském odboji. V roce 1623 koupila ves paní Polyxena z Lobkovic a Pikov se stal součástí jistebnického panství. V minulosti býval Pikov samostatnou obcí, s Borotínem byl spojen až od roku 1960. JZD Pikov, které bylo založeno v roce 1957, se sloučilo s JZD Borotín v roce 1973.

Historii Pikova podrobně zpracoval místní rodák Karel Tomeček (8.8.1921 - 26.12.2003). Základní materiál získal od svého strýce, významného vlastivědného pracovníka R. Cikharta, ale pak následovala léta usilovného bádání v zemských deskách, okresních archivech a spisovém materiálu jiných organizací. Získané informace zveřejnil ve spisku Minulost obce Pikov, který zahrnuje i historii blízkých osad. Z uvedeného spisku vychází také mnoho článků zveřejněných na tomto webu.